Peter May: Výjimeční lidé

28. srpna 2015 v 4:34 | Jáchym Šidlák |  Knižní recenze
První díl série s Enzem Macloadem už na první pohled zaujme svou obálkou. Odpovídá ale kvalita obálky kvalitě četby? A vyrovnají se Výjimeční lidé knihám z ostrova Lewis?



Nakladatelské info:

Překlad: Linda Kaprová
Vydal: Host, 2015
Formát: Hardback, 351 stran
ISBN: 978-80-7491-431-7

- - -

Jacquese Gaillarda, dříve uznávaného profesora na prestižní francouzské univerzitě, již deset let nikdo nespatřil. Není známo kam nebo jak zmizel, kdo za celou záhadou stojí ani jestli šlo o plánovaný únos či obyčejnou sebevraždu; jeho tělo se totiž nikdy nenašlo. I po tak dlouhé době se ale však někdo stále snaží jeho zmizení objasnit - konkrétně Enzo Macload, na pohled ničím zvláštní učitel biologie, který se vsadil, že vypátrá, co se tehdy s Gaillardem stalo. Amatérské pátrání odstartuje nález podivné schránky, v níž se skrývá několik zdánlivě nesouvisejících předmětů - včetně lidské lebky.

Slabý začátek, výborné zakončení

Výjimeční lidé jsou knihou, na kterou jsem během jejího čtení průběžně měnil názor, a tak pro mě není lehké napsat celkové hodnocení. Pravdou je, že když jsem ji poprvé vzal do ruky a přečetl si pár prvních kapitol, usoudil jsem, že jsem prostě šlápl trochu vedle a Mayova série s Enzem Macloadem mě zkrátka nenadchne tak, jako to dokázala ta z ostrova Lewis. Hlavní hrdina mi a všechno, co se v jeho životě děje, mi bylo víceméně ukradené a zápletka nepůsobila tak skvěle, aby mě nutila číst dále, což je důvod, proč mi trvalo dva týdny, než jsem překonal knihu dlouhou 350 stránek. Čím dále jsem však postupoval, tím více jsem si uvědomoval, že i přes to všechno mě Výjimeční lidé vlastně začínají bavit a jako odpočinková četba slouží dobře. Peter May píše s lehkou rukou, čtivě, vtipně (zaručeně se občas upřímně nahlas zasmějete), tak akorát, aby si udržel vaši pozornost. V téhle fázi jsem si také nenápadně všímal, že postavy jsou s každou stránkou zajímavější a že Enza, toho chlapíka s bílým pruhem ve vlasech, začínám mít i docela rád. Stále jsem se ale nemohl ubránit pocitu, že zápletka trochu vázne a točí pořád dokola, navíc až příliš odhalení tu dochází jen za pomoci obyčejného googlování.

Ten pravý zvrat pro mě nastal ve chvíli, kdy se příběh přesunul do osobnější roviny a samotný hlavní hrdina se tak dostal do nebezpečí. Jako bych najednou četl jinou knihu - příběh zničehonic dostal spád a každou kapitolu provázely zásadní zvraty a všudypřítomné napětí, o temnotemném finále ani nemluvě. Už hodně dlouho se mi nestalo, abych knihu nedokázal odložit ani ve dvě ráno a mermomocí ji zkrátka musel dočíst.

Kniha, u které se nesmíte vzdát

Že je Peter May skvělým spisovatelem tak zůstává faktem, ačkoliv na mě ve Výjimečných lidech ze začátku působil přinejmenším rozpačitým dojmem. Na první pohled je znát, že lokace, o nichž píše, má důkladně prozkoumané, což dává na odiv při obyčejném procházení Paříží i při bloudění děsivými katakombami, větvícími se pod městem. Přestože se trilogie Lewis od Akt Enzo opravdu výrazně liší, společné mají minimálně jedno - místo, kde se děj odehrává, se v určitých pasážích stává spíše důležitou postavou knihy.

Nakonec tak mám z četby kladný dojem - dokonce jsem Mayovi i ochoten odpustit, že vraha jsem vytušil o něco dříve, než bych rád, nebo že celé to amatérské vyšetřování se pravděpodobnosti přímo směje do tváře. Vám, kteří se do knihy hodláte pustit, radím, abyste se rozhodně nevzdávali na už začátku, pokud s Výjimečnými lidmi nebudete spokojeni - za sebe můžu říct, že finále bylo jedním z nejnapínavějších čtení letošního roku. A ačkoliv má kniha jako celek daleko k dokonalosti, na další díl Akt Enzo jsem dosti zvědavý.

Výjimeční lidé

70 %

Za recenzní e-book míří mé díky nakladatelství Host!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama