Emma Healey: Kam se poděla Elizabeth

24. ledna 2016 v 11:17 | Jáchym Šidlák |  Knižní recenze
Najít svou ztracenou kamarádku je už sama o sobě těžká práce - ještě daleko těžší ale je, když vám každou chvíli vypadne z paměti, co vlastně hledáte.



Nakladatelské info:

Překlad: Šárka Kadlecová
Vydal: Knižní Klub, 2016
Formát: Hardback, 296 stran
ISBN: 978-80-242-5190-5


Stařenka Maud je na světě už přes osmdesát let a není tak divu, že v jednom kuse něco zapomíná. Jednou věcí si je ale jistá - její dlouholetá kamarádka Elizabeth se zničehonic ztratila a je potřeba ji co nejrychleji najít. To však nebude tak jednoduché, protože Maud díky jejímu věku nikdo nebere příliš vážně a řeči o Elizabeth lidé považují za pouhé blouznění. Zapomnětlivá Maud tak záhadu řeší na vlastní pěst a ačkoliv si svými kroky není tak docela jistá, vzpomíná si, že jednou už v podobné situaci byla - když se jí v dětství ztratila sestra a už se nevrátila.

Kniha Kam se poděla Elizabeth je bezpochyby zvláštní v tom, že se nedá bez výhrad zařadit do žádného žánru, který vás během jejího čtení napadne. Chvílemi máte pocit, že čtete příběh ve stylu klasické britské detektivky, někdy zase humorný román o popletené babičce, jindy smutné vyprávění o ženě, jejíž zdravotní stav se stále zhoršuje a přetrhává tak vztahy s jejími dětmi a vnučkou. Občas tu ale dokonce najdete náznaky romantiky či dokonce thrilleru.

Čím si ale můžete být jistí je to, že si hlavní postavu Maud oblíbíte a bezpochyby se do její role v příběhu vžijete. Kniha je vyprávěna přímo z jejího pohledu a vy tak dokážete přesně pochopit, jak nepříjemné může být, když nedokážete své myšlenky udržet pohromadě a každou chvíli se vám rozutečou do všech stran. Autorka Emma Healeyová v tomto ohledu odvedla skvělou práci, protože i když jste místy stejně tak popletení jako Maud, v samotném ději se vždy zase rychle zorientujete.

Ačkoliv nemá Kam se poděla Elizabeth ani tři sta stran, její zápletka by se dala shrnout v několika větách a počet stránek by se tak mohl pohybovat i v rozmezí povídky. Otázkou pro každého čtenáře zvlášť pak je, zda-li je to opravdu takový problém, jak by se mohlo zprvu zdát. Záměrem autorky totiž nebylo, alespoň podle mého, vyprávět napínavý příběh či čtenáře pobavit, ale skrze právě onen příběh popsat, jak se cítí člověk trpící demencí. A to se jí povedlo na výbornou. Nudit se navíc nebudete ani přes absenci výraznější děje - malé epizody z Maudina života ho dostatečně zastupují a vy díky tomu neztratíte pozornost.

Prvotina Emmy Healeyové pro mě tak nakonec není žádným bezchybným dílem, ale spíše krátkou jednohubkou, na kterou budu rád vzpomínat a mohu ji směle doporučit.


80 %

Za recenzní e-book děkuji knihkupectví Neoluxor!
Knihu si můžete objednat zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama