Peter May — Útěk

3. srpna 2016 v 14:20 | Jáchym Šidlák |  Knižní recenze
Ztratili jste se někdy v něčím vyprávění tak moc, až jste skoro zapomněli, že příběh vlastně není o vás? Ať už ano či ne, seznamte se s Peterem Mayem, protože tenhle chlapík dokáže vyprávět přesně tím způsobem.



Nakladatelské info:

Překlad: Filip Drlík
Vydal: Host, 2016
Formát: Hardback, 400 stran
ISBN: 978-80-7491-529-1


Padesát let. Přesně taková doba od sebe dělí dva příběhy, které Peter May tentokrát vypráví. Jeden z nich se nese na vlně rock'n'rollu, vzrušení a mladické nerozvážnosti, ten druhý je plný lítosti a bolestných vzpomínek. Sledujeme skupinu mladíků, kteří prchají z domova do Londýna, aby se zde proslavili jako hudebníci, a trojici postarších mužů, jež se vydává na velmi podobnou cestu, ale s mnohem záhadnějším cílem. Ani jeden z útěků se však nepodaří podle představ a hlavní hrdinové se tak nakonec můžou dostat do daleko větších potíží, než jaké si by původně dokázali představit.

Peter May je zvláštní autor. Naproti tomu, že se téměř výhradně věnuje kriminálnímu žánru, mám pocit, že jeho zdaleka nejsilnější stránkou není tvoření spletité zápletky, psaní drsných scén nebo dokonce ani bůhvíjaké napínání čtenáře - to, co mě nejvíce drží u jeho knih, je prosté rozebírání postav a vztahů mezi nimi. Myslím si, že jeho nejúspěšnější série, tzv. Lewiská trilogie, je toho dobrým příkladem, novinka Útěk je ale přesnou ukázkou mé domněnky.

Stejně jako na ostrově Lewis, i zde podstatnou část knihy tvoří vzpomínky hlavního hrdiny na své mládí. Ono vzpomínání ale u Maye není jen druhým, doplňujícím příběh - aniž byste si to uvědomili, najednou jako byste se ocitli v kůži hlavního hrdiny a prožívali každý pocit stesku, každý záchvěv nostalgie s ním. Právě tohle mě na jeho knihách neskutečně baví a nutí mě si přát, aby se vzpomínka nepokazila a aby ten příjemný příběh o nespoutaném útěku do Londýna pokračoval.

Jenže ona se pokazí. Nechci příliš zabíhat do podrobností, ale jak už jsem říkal, ne všechno se vydaří podle představ. Sledovat vývoj přátelství mezi členy kapely a vztah mezi Jackem a Rachel je však tak působivé čtení, že vás doopravdy mrzí, že plány nakonec nevyjdou.

Musím se přiznat, že i když Útěku nedávám plné hodnocení, nemám mu pořádně co vytknout. Ta kniha je svým způsobem dokonalá - tím myslím, že bych na ní nic neměnil. Peter May ji napsal přesně tak, jak ji napsat měl. K tomu, abych z ní byl doslova nadšený, mi ale něco schází - něco, co by mě postrčilo přes okraj, co by mě uneslo, něco, díky čemu bych mohl říct, že tahle kniha vám nesmí uniknout. To něco jsem bohužel nenašel.

Rozhodně si však nemyslím, že je to ztráta času - dokonce můžu říct, že si ji možná přečtete více než jednou, já sám si ji rád někdy připomenu. Nejedná se sice o kdovíjak výjimečnou knihu, ale rozhodně také není obyčejná.

Je to svým způsobem malý příběh, ale zato má obrovské srdce.

Útěk

80 %

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama