Ingrid Desjours — Její život v očích panenky

30. listopadu 2016 v 2:05 | Jáchym Šidlák |  Knižní recenze
Námět románu Její život v očích panenky dokáže na první pohled zaujmout - mezi stovkou obehraných kriminálních zápletek působí originálně a nápaditě. Samotná kniha je však jedno velké zklamání.



Nakladatelské info:

Překlad: Petr Christov
Vydal: Host, 2016
Formát: Hardback, 288 stran
ISBN: 978-80-7491-601-4


Z knihy Její život v očích panenky jsem upřímně tak trochu zmatený. Ještě nikdy se mi totiž nestalo, abych během čtení na nějakého autora tak rychle změnil názor - Ingrid Desjoursová se totiž na první pohled vůbec nezdá jako špatná spisovatelka, situaci dokáže popsat záživně a zároveň lyricky, svým příběhem si je jistá a řádky vám před očima utíkají rychleji, než stíháte sledovat. Co mě ale překvapilo je, jak snadno (a především jak neskutečně často) sklouzává k prvoplánovosti a jak odbytě působí některé postavy, zvraty či dialogy.

Nejdříve si tedy povězme o postavách. Problémem je, že snad k žádnému hrdinovi, který v knize vystupuje, si nedokážete vytvořit téměř žádný vztah a všechno, co se tak okolo něj děje, je vám naprosto ukradené. Tak například mladá dívka Barbara, jež je hlavní hrdinkou celého příběhu, se za celých téměř tři sta stránek nezachová tak, abyste jejímu chování porozuměli a už vůbec ne tak, abyste se do její postavy vcítili. Jenže není ani tou nesnesitelnou záporačkou, která vás štve každým svým dechem a které přejete všechno špatné. Ve výsledku si tak Barbara sotva udrží vaši pozornost a není pro vás kladnou ani zápornou postavou - je zkrátka jen otravná.

Policista Marc Percolés je na tom velmi podobně - nemilujete ho, nenenávidíte ho, v příběhu pro vás jednoduše je. Zvláštní navíc je, že na začátku vám autorka představí nepříjemného, arogantního a především mysoginistického muže (v té chvíli působí Marc až dojmem karikatury), ale postupem času všechny známky jeho zášti vůči ženám zmizí, jako by nikdy neexistovaly.

Zdaleko nejslabším článkem románu je ale samotná zápletka - téměř nic, co se v příběhu stane, totiž nedává smysl. Jak je možné, že je žena devět měsíců těhotná a nemá o tom sebemenší ponětí? Proč by někdo dobrovolně zůstával s partnerem, který ho jen šikanuje a využívá? Jak je proboha možné, že k vám vaše matka najde dlouho ztracenou lásku hned poté, co ji na dva dny připoutáte ke křeslu a do pusy ji strčíte roubík?

Ať už jde o monology, dialogy či vnitřní pochody myšlenek, v některých scénách se postavy navíc vyjadřují až skoro dětinsky. Ne, dospělý člověk po konfrontaci s jinou osobou si opravdu sám pro sebe na ulici o chvíli později neříká "Já ti dám, že jsem magor!".

Opravdu, opravdu nerad píšu záporné recenze, protože se jen těžko vyrovnávám s pocitem, že během pouhých pár odstavců nadávám na dílo, které někoho stálo pravděpodobně několik měsíců práce. Recenze na Její život v očích panenky je spolu s Dívkou ve vlaku tou s nejnižším hodnocením, kterou jsem zatím na blogu publikoval, ale jakkoli je mi to nepříjemné, stojím si za tím, že obě knihy patří do podprůměru. Jak už jsem naznačil, Ingrid Desjoursová má rozhodně potenciál dobrou knihu napsat, Její život v očích panenky mě ale natolik odradil, že jí už pravděpodobně nikdy nedám šanci.

Její život v očích panenky

40 %

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss | Web | 3. prosince 2016 v 16:00 | Reagovat

Děkuji za skvělý tip...

2 ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 24. ledna 2017 v 22:11 | Reagovat

Super typ

3 LeLecteur | 26. března 2017 v 10:52 | Reagovat

Vskutku nedobrá recenze na výborný román... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama